Reklama
 
Blog | František Marčík

Tropická vedra aneb Jak diskutovat o změně klimatu

S pokračujícími vedry a tropickými teplotami propukávají znovu diskuse takzvaných odpůrců a takzvaných zastánců člověkem způsobené změny klimatu. Dlužno říct, že často zbytečné a nesmyslné. Proč? Protože by stačilo znát základy fyziky na to, aby se tyto diskuse přestaly vést. Dávno je jasno. Potřebujete znát pouze dva grafy, abyste pochopili (fyziku) změny klimatu! Celou podstatu problému a obrovský průšvih celého, o němž se zatím mluví jen v náznacích.

1) Ten první, který najdete níže a který jsem použil z 5. hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).* Co graf ukazuje? V zásadě shrnuje základní poznatky o fyzice jednotlivých skleníkových plynů a dalších vlivů na to, kolik slunečního záření, jež by se normálně vyzářilo zpět do vesmíru, zůstává v atmosféře.

Radiační bilance Země, zdroj AR5 IPCC

2) Ten druhý graf či spíše obrázek (zdroj NASA) ukazuje, co se děje se slunečním zářením, jež dopadá na zemský povrch a poté se částečně odráží zpět do vesmíru. Sluneční záření se totiž skládá ze širokého frekvenčního spektra – část z něho známe jako světlo, část jako infračervené a ultrafialové záření (všechny jsou schopny vytvářet teplo). Určité části slunečního záření, jež projde atmosférou (část totiž odrazí zpět mraky), se po dopadu na zemský povrch změní frekvence. Za normálních okolností by se tato část slunečního záření vyzářila zpět do vesmíru. Ale fyzikální vlastnosti skleníkových plynů jsou právě tak nevýhodné, že (opět jen části) tohoto záření zabraňují unikat zpět a ohřívají se. Čím více skleníkových plynů v atmosféře je, tím více tohoto „tepla“, jež by se jinak vyzářilo do atmosféry, v atmosféře zůstává.
Jinými slovy, 1. graf zjednodušeně ukazuje, kolik energie přidáváme lidskou činností do klimatického systému – jednotlivé vlivy jsou přepočteny na W výkonu na m2 povrchu Země. Červeně kladný vliv (skleníkové plyny, přízemní ozon), modře záporný vliv (aerosoly – jemné prachové částice – v atmosféře, které přispívají k ochlazování). Na předposledním řádku je porovnání se změnou slunečního záření a na posledním čistý vliv člověka na změnu klimatu (antropogenní vliv). To vše pro období 1755-2011.

Skleníkový jev, zdroj: NASA

V diskusích s takzvanými odpůrci člověkem způsobené změny klimatu (samotný tento pojem je nesmysl, protože termín „změna klimatu“ vědci zavedli právě jako označení pro lidmi způsobené změny podnebí) na tento graf téměř nikdy nedojde. Diskutují se pseudonámitky a nastokrát vyvrácené námitky a omyly. Kdosi kdysi spočítal, že 97 % vědců se shoduje na tom, že člověk může z naprosté většiny za současné změny podnebí. Za posledních 10 let, co se tu více tu méně snažím sledovat přední světové vědecké časopisy, jsem nezaznamenal žádný zásadní polemický článek s tím, že by tomu bylo jinak. Neznamená to, že by vědci mezi sebou nediskutovali. Naopak, diskutují často divoce. Ale ty diskuse se o těchto základech prostě nevedou. Vedou se o tom, jak moc rychle budou tát ledovce, například ledový příkrov v Severním ledovém oceánu či jak drastické dopady změna klimatu přinese ve vztahu k lesům a zemědělské produkci.

Takže se vás ptám: Jaký smysl má v roce 2018 diskutovat o tom, zda existuje a jak silná je gravitace, či je země kulatá či placatá? Bavme se prosím o skutečně důležitých a aktuálních otázkách: A to, jak velký průšvih změna klimatu je? Jak rychle postupuje? Jak moc se projevuje v jednotlivých částech planety Země? Zda a jak na to můžeme reagovat a jak se na to můžeme připravit? Nenechme se prosím znovu vtáhnout do nikam nevedoucího kolotoče těch, kdo si zapomněli udělat domácí úkol. Díky.

* IPCC je mezivládní panel, který sestává ze stovek vědců z celého světa, kteří svoji práci dělají z naprosté většiny zdarma a ve volném čase, složení tohoto panelu se právě z důvodu časové náročnosti mění). Veškeré jeho výstupy jsou volně dostupné: https://www.ipcc.ch/

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama