Podle nové studie z časopisu Nature oceány pohltily mnohem více tepla, než se dosud myslelo. Skutečná diskuse o změně klimatu se v Česku nikdy nevedla. Otázka vůbec nezní, zda je na vině člověk či spalování ropy, uhlí a zemního plynu, ale jak moc velký průšvih to je a jak moc máme času.
Pokud jste nedávno upadli v depresi kvůli zprávě OSN o oteplení o jeden a půl stupně, tak vězte, že tehdy ještě nebyl moc důvod. Ta zpráva totiž byla až moc optimistická. Oceány totiž pohlcují o více než polovinu více globálního oteplování, tedy vlivem rostoucí koncentrace skleníkových plynů nadbytečného tepla, než se dosud myslelo. Dosud byl brán za platný údaj, že 90 % z celkového tepla směřuje do oceánu, po tomto upřesnění to bude přes 95 %. Planeta se ta otepluje mnohem rychleji, než se nám zatím na pevnině zdá.
James Hansen, přední světový klimatolog, který už na konci 80. let prezentoval americkému senátu, jakou hrozbu změna klimatu představuje, před pár lety vydal spolu s několika dalšími vědci studii, podle níž je bezpečná hranice oteplení 1 stupeň Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Potíž je, že tu jsme už dávno překonali.
Změna klimatu se s každým dnem stává čím dál více katastrofální ságou, tragickou telenovelou s miliardou neznámých příběhů. Je to příběh postupné, neviditelné, devastující extremizace světa, kterou bude jen velmi složité ustát a přečkat ve zdraví a s klidem na duši a mysli. Změna klimatu je otázkou věcí posledních, je to téma eschatologie, thanatologie a paliativní péče. A jako takové by se mělo čím dál více stávat tématem knězů, duchovních a psychiatrů.