Pár čísel a důvodů z časopisu Nature, které vysvětlují proč:
✅Čína investovala 3 % a Jižní Korea 5 % svého HDP do technologií a průmyslu, jako jsou solární panely, elektromobily a větrné turbíny. Oproti tomu USA pouze 0,9 % a Kanada a EU pouhá 0,2 %.
✅Mezitím se z Číny stal hlavní producent solárních článků, větrných turbín, energeticky úsporných svítidel a solárních ohřívadel vody. Stejně tak usiluje o vedoucí pozici ve výrobě energeticky účinných aut. Také Jižní Korea zvýšila svůj export ze zelených průmyslových odvětví a zároveň v letech 2009-2013 implementovala plán na vytvoření, 1,6 až 1,8 milionu pracovních míst do roku 2020. Oproti tomu většina hlavních světových ekonomik nechala odvětví zeleného průmyslu na pospas svému osudu.
✅Hnědá, fosilní ekonomika i nadále dominuje, částečně proto, že podporována dotacemi, které narušují tržní prostředí. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (IMF) se výše dotační podpory fosilního průmyslu po celém světě v roce 2015 vyšplhala na celkových 5,3 bilionu amerických dolarů či 6,5 % globálního HDP (D. Coady et al. World Dev. 91, 11–27; 2017). Dotace do zemědělství, vody a dopravy zároveň putovaly do znečištění a přetěžování zdrojů.
✅Na konci roku 2018, 46 zemí a 25 regionálních jurisdikcí zahrnovalo uhlík speciální daní, což se týkalo celkem 20 % celkových světových emisí skleníkových plynů a zisku 82 miliard amerických dolarů (viz go.nature.com/2bvften). Podle IMF by odstranění dotací fosilního průmyslu pomohlo snížit globální emise o 21 %, snížit úmrtnost z nemocí způsobených znečištěním ovzduší o 55 % a zvýšit světové HDP o 4 % (propočet týkající se roku 2013).